|
|
From deposition to caldera resurgence: pyroclastic density current dynamics as revealed by magnetic anisotropy of the Teplice rhyolite, Bohemian Massif
Vitouš, Petr ; Tomek, Filip (vedoucí práce) ; Mlčoch, Bedřich (oponent)
Porozumění dynamice pyroklastických hustotních proudů (PDC) je jednou z klíčových otázek moderní vulkanologie, jelikož PDC jsou jedním z nejvíce život ohrožujících vulkanických rizik. PDC jsou často spojovány se silně explozivními kolapsovými kalderami, avšak pro jejich nebezpečnou povahu se nedají studovat přímo. Výzkumy vnitřních struktur kalder a PDC se tudíž soustředí na vyhaslé a erozí odhalené horniny kalder. Jedním z příkladů je svrchně karbonská altenbersko-teplická kaldera situovaná v severozápadní části Českého masívu, uvnitř které se zachovaly relikty intrakalderové výplně souhrnně nazývané teplický ryolit. Na jižních svazích Krušných hor vystupují jednotlivé členy teplického ryolitu: Teichweg, Lugstein-Pramenáč, Vlčí kámen-Medvědí vrch a Přední Cínovec, které jsou složené téměř výhradně z ignimbritů, uloženin PDC. Jelikož se tyto horniny jeví makroskopicky izotropní, použil jsem metodu Anisotropie magnetické susceptibility (AMS) ke kvantifikaci jejich vnitřních staveb. Celkem bylo odebráno 1232 AMS válečků ze 63 lokalit na analýzu AMS struktur, která byla doplněna měřením závislosti susceptibility na měnící se teplotě a petrografickým popisem. Získaná AMS data, jejichž susceptibilita je dominována paramagnetickými ferosilikáty a titanomagnetitem s nízkým obsahem Ti, zaznamenávají různorodé...
|
|
|
Petrogenesis and evolution of the Davle Volcanic Complex
Santolík, Václav ; Ackerman, Lukáš (vedoucí práce) ; Krmíček, Lukáš (oponent)
Davelský vulkanický komplex (DVC), který je součástí tepelsko-barrandienské jednotky Českého masivu, představuje vulkanický oblouk neoproterozoického až kambrického stáří, zformovaný během kadomské akreční orogeneze na severním okraji superkontinentu Gondwana. Tato diplomová práce kombinuje data získaná z terénního výzkumu, petrografie, mikroanalýzy horninotvorných minerálů, analýzy hlavních a stopových prvků, izotopů Sr-Nd- Pb a U-Pb geochronologie na zirkonech za účelem objasnění petrogeneze a vývoje DVC. Na základě těchto dat je zřejmá minimálně třístupňová metamorfóza zahrnující alteraci během extruze magmatu na mořské dno, variskou regionální metamorfózu a variskou kontaktní metamorfózu související s intruzí Středočeského plutonického komplexu. Zkoumané horniny vykazují vápenato-alkalický trend, zatímco bazalty vykazující tholeiitický trend, dříve popsané z této oblasti, jsou považovány za produkty mladších událostí. V severní části DVC dominují felsické subvulkanické (plagiogranit), vulkanické (dacit-ryolit) a pyroklastické (daciticko- ryolitické tufy a brekcie) členy s několika výchozy bazalto-andezitových až andezitových polštářových láv dokumentující mořské prostředí extruze. Tyto horniny mají vysoký podíl sodíku, a naopak nízký podíl draslíku, přičemž plagiogranit obsahuje albit, který se...
|
|
|
From deposition to caldera resurgence: pyroclastic density current dynamics as revealed by magnetic anisotropy of the Teplice rhyolite, Bohemian Massif
Vitouš, Petr ; Tomek, Filip (vedoucí práce) ; Mlčoch, Bedřich (oponent)
Porozumění dynamice pyroklastických hustotních proudů (PDC) je jednou z klíčových otázek moderní vulkanologie, jelikož PDC jsou jedním z nejvíce život ohrožujících vulkanických rizik. PDC jsou často spojovány se silně explozivními kolapsovými kalderami, avšak pro jejich nebezpečnou povahu se nedají studovat přímo. Výzkumy vnitřních struktur kalder a PDC se tudíž soustředí na vyhaslé a erozí odhalené horniny kalder. Jedním z příkladů je svrchně karbonská altenbersko-teplická kaldera situovaná v severozápadní části Českého masívu, uvnitř které se zachovaly relikty intrakalderové výplně souhrnně nazývané teplický ryolit. Na jižních svazích Krušných hor vystupují jednotlivé členy teplického ryolitu: Teichweg, Lugstein-Pramenáč, Vlčí kámen-Medvědí vrch a Přední Cínovec, které jsou složené téměř výhradně z ignimbritů, uloženin PDC. Jelikož se tyto horniny jeví makroskopicky izotropní, použil jsem metodu Anisotropie magnetické susceptibility (AMS) ke kvantifikaci jejich vnitřních staveb. Celkem bylo odebráno 1232 AMS válečků ze 63 lokalit na analýzu AMS struktur, která byla doplněna měřením závislosti susceptibility na měnící se teplotě a petrografickým popisem. Získaná AMS data, jejichž susceptibilita je dominována paramagnetickými ferosilikáty a titanomagnetitem s nízkým obsahem Ti, zaznamenávají různorodé...
|
|
|
Kvantifikace staveb a magmatických textur ryolitových extruzivních dómů
Hrudková, Kristýna ; Lexa, Ondrej (vedoucí práce) ; Závada, Prokop (oponent)
Bubliny v ryolitech se vytváří již během výstupu ryolitového magmatu k povrchu. Vlivem snižování obsahu rozpuštěné vody v tavenině. Stabilita stěn bublin je udržována jejich vlastním vnitřním tlakem, který jsou schopny si udržet po dlouhou dobu. Některé bubliny mohou vznikat až po fragmentaci lávy ve výlevných tělesech na povrchu. Takto vzniklé bubliny mají velmi malé rozměry a na fragmentaci se nepodílejí. Ve své práci se zabývám vnitřní strukturou některých ryolitových lávových těles a popisem mechanismu vzniku bublin. Dále se zaměřuji na metody kvantifikace vnitřní stavby výlevných hornin, tj. metodou AMS z uspořádání populace magnetických minerálů a dále texturní analýzou řezů horninami, texturní analýza bublin se zaměřila na některé aspekty, abychom mohli zhodnotit míru distribuce bublin v páscích. V závěru porovnávám výsledky těchto metod ke zhodnocení významů jednotlivých strukturních prvků pro strukturně-geologické interpretace. Zkoumali jsme vzorky z extruzivního ryolitového tělesa, které vznikají postupným vytékáním lávy na povrch. Bubliny a vztahy mezi nimi jsme zkoumali pomocí několika metod. Na vzorcích jsme použili metodu AMS. Pomocí metody měření teplot jsem určila za hlavní magnetický minerál maghemit. Analýzou obrazu orientovaných řezů vzorků hornin a následnou digitalizací těchto...
|
host ::
RSS.